Léta páně 2007 přilétl z daleké Číny obrovský drak a usadil se na Moři Vysočiny ,kde začal páchat veliké škody. Ještě téhož roku svolal pan President Windsurfing klubu všechny statečné a odvážné muže a ženy ,aby zkrotily draka a pokořily  Velké Dářko.

Dne 25 , měsíce 7 , léta páně 2007 se sešlo přes tři sta odvážných mužů a žen ,kteří od ranních hodin začali bojovat o zkrocení dvou živlů , draka a vody Velkého Dářka. Po celodenním urputném boji ,kdy si nejeden z účastníků tohoto velikého klání sáhnul až na dno svých sil vzešel jediný vítěz , tak jako v každém souboji či hře. Proto sláva vítězům a čest poraženým!

Toho roku a dne zvítězili jako historicky první - přátelé z nedaleké vísky Hluboká!

Drak poražen opustil vody Velkého Dářka a do dalších let nám zanechal sportovní klání o putovní pohár Dračích Lodí ( svoji hlavu ) na našem Moři Vysočiny

Provoláním pokřiku vítězů Perun s vámi !!!
 

 PERUN  NA  ZÁVODECH  DRAČÍCH  LODÍ  VE  ZNOJMĚ

Dne 24. září se posádka Perunu po asi měsíci aktivního zahálení zúčastnila festivalu dračích lodí ve Znojmě alias Neoficiálního mistrovství světa amatérských posádek 2011, letos konaného už počtvrté v úžasném prostředí na řece Dyji pod Sedlešovickým mostem. Do závodu se přihlásilo 28 mixovaných posádek (muži + minimálně 4 pádlující ženy) a 4 ženské posádky. Peruni si vybrali za svůj reprezentační stát Tasmánii, ke které měli zhotovená úžasná trička s tasmánským čertem a státní vlajkou na zadní straně.

Hned po příjezdu se posádka ubytovala ve stanu, poněkud menším, než na jaký byla zvyklá z domácích závodů na Dářku. Avšak milým bonusem byla převlékací „zástěna“, kterou přivítala hlavně ženská část týmu.  Pro každý tým byl zajištěn pivní set, ale ke zklamání většiny lidí to nebyl soudek a půllitr pro každého, ale stůl a dvě lavice. Na stan jsme připevnili i státní vlajku. Po celý den bylo ve velkém stanu zajištěno za pár zlatých pití a občerstvení. Celým programem diváky i posádky prováděl milý moderátor a hudební doprovod pouštěl Dj Easy.

Po úspěšné tréninkové jízdě a poradě kapitánů už nic nebránilo slavnostnímu zahájení festivalu, kde nám zahrála několik svých skladeb skupina historické hudby, děti z MŠ rituálem probudily draka a zdejší myslivci zahájili slavnosti salvou z pušek a z děla. 

První rozjížďka se povedla v celku dobře a za čas 55:61 jsme získali druhé místo v rozjížďce. Přibližně za hodinku se jela další jízda, ve které jsme získali opět druhé místo s poněkud lepším časem 53:92. Po tomto skoro 3-sekundovém  zlepšení se nálada v týmu hodně zlepšila.

Na poslední závod za Tasmánii jsme museli čekat další 2 hodinky, avšak ty si většina z nás zpříjemnila účastí na Burčák festu, který se konal asi 200 metrů od místa konání dračích lodí v příjemném prostředí Louckého kláštera. Kdo nezaváhal a koupil si lístek od pořadatelů závodu, netratil, protože vyšel levněji než na místě. I když jsme po naší finálové jízdě skončili třetí s naším nejhorším časem celého závodu a to 57:32, pocit byl dobrý a všichni si jízdu užili. Nakonec jsme skončili na krásném 24tém místě. Pokud jde o vítěznou trojici, tak pro třetí místo si zajel Pegas “A“ (Anglie), druhé místo obsadila 7. rota (Srbsko) a konečně na prvním místě se umístily Kompletní střešní konstrukce (Canada). Pokud jde o ženy, tak po velkém boji si pro první místo šly Dračice ze Znojma (Filipíny).

Po páté hodině jsme se opět sešli už v perunských tričkách, abychom zabojovali v Gladiátorských závodech, které byly sice na délku kratší, ale pro vítězství nestačilo jenom zajet nejlepší čas, ale také pádlem uhodit do zvonku, který byl připevněn pod mostem. Na řece hořely ohně, což bylo krásným zpestřením závodu. Bohužel se nám nedařilo, a jelikož to byl vyřazovací závod, tak jsme už dál nepostoupili. Tento závod po finále s Argonauty opět vyhrály Kompletní střešní konstrukce.

V závěrečném ceremoniálu nadchl diváky i posádky malý ohňostroj a pak už nic nebránilo tomu,aby se všichni rychle usušili, sbalili a rozprchli na Burčák fest, kde nechyběl dostatek pití i zábavy. Potom už se všichni bavili podle svého. Pro ty, kteří zůstali přes noc, byl zajištěn bezva nocleh v DDM ve Znojmě.

Na závěr bych za celou posádku chtěla poděkovat znojemských organizátorům za bezvadnou akci, celou provázela příjemná domácká atmosféra. Rádi jsme se zúčastnili, a pokud to bude možné, rádi se budeme do Znojma za dračími loděmi vracet.

Dračí lodě Velké Dářko 2011- zrakem  Perunu

Již pátý víkend strávil perun na břehu velkého Dářka při závodech Dračích lodí aby pak následně letos vypádloval rozpačité 15. místo.

            Protože v lodi rok nikdo neseděl, absolvovali jsme po dvě nedělní odpoledne trénink v Pardubicích na Labi. Hlavní důvod byl sladit frekvenci pádlování a vyzkoušet si start, který je pro vývoj závodu na 200 metrů zásadní.

            Stejně jako v předchozích čtyřech ročnících Perun pro hlavního organizátora Windsurfing Club v pátek postavil mola pro nalodění posádek a můstek pro cílového rozhodčího a časomíru. V neděli jsme museli všechno rozebrat a naložit zpět na návěs kamionu. Nutno podotknout za výhodnějších podmínek nežli v minulosti.

            Po rozchodu organizátorů s Českou Asociací Dračích lodí převzal štafetu Pražský klub Dračích lodí a s tím se změnili i některé organizační prvky. I zahájení bylo odlišné, výborná choreografie rituálu probouzení draka měla úspěch. Pro nás to ale nebyl dobrý začátek od dářka foukal studený vítr a my jsme na první rozjížďku vstoupily ztuhlí. Kormidla se ujal jakýsi „mamlas“ a poslal naší loď napříč závodní dráhou. I přesto jsme měli solidní čas 59,52 a v rozjížďce za sebou nechali ostatní lodě, včetně loňských vítězů z Okrouhlice. Naopak v další rozjížďce zajeli posádky z chvostu startovního pole z předchozích ročníků vyjímečně dobrý čas (o 4 sekundy) až tomu nechtěli věřit sami aktéři a měli jistotu finálových jízd.

            V naší druhé rozjížďce jsme vyfasovali první dráhu kde byl o poznání zkušenější kormidelník. Jízda se povedla a s přehledem jsme v ní zvítězili s časem 58,75 ale na přímí postup do finále to už nestačilo. Šli jsme tedy do baráže a opět s kormidelníkem z mola číslo 3. Těsně před závodem padlo mezi kormidelníkem a posádkou pár ostrých slov což nebylo v dané situaci to nejlepší. Kormidelník nás opět protáhl napříč dráhou s časem zase pod minutu ale se ztrátou pár centimetrů na vítěze rozjížďky. Ale z druhého místa už se nepostupuje. Závod pro nás skončil a tak všichni se odebrali do stanu pod hrází kde Libor obracel na kotlíku bifteky a v rohu se chladil sud piva.

            Tyto závody byli opět ve velkém stylu a dobře organizačně zvládnuté přesto se tu něco vytrácí. Komerce už převládá nadšení pro věc.  Snad i s tohoto důvodu jsme na soupisce posádek  postrádali Jezevce z Radostína, Raci z Račína, Drtiči z Vojnova Městce a jiné okolní vesnice které dávali závodům určité kouzlo. Přece fanoušci z Vysočiny nebudou fandit týmům z Brna nebo z Prahy.      PERUN S VÁMI.

21. srpen

Dračí lodě – Velké Dářko – 2010

          Perun má na Velkém Dářku z předchozích ročníku výbornou bilanci, na kterou jsme chtěli navázat i v letošním závodě. (To ještě nikdo netušil jaký sportovní podraz na nás čeká).

          Nechtěli jsme nechat nic náhodě a tak týden před závodem dvacetičlenná skupina vyrazila na trénink do Pardubic na Labe. Pak ještě v pátek byla možnost zatrénovat si na hladině Dářka, kterou jsme beze zbytku využili. Ke kormidlu se postavil Petr Procházka ,který naši posádku dokáže patřičně vyhecovat a hlavně poskytne plno důležitých rad. Dokonce došlo i na vážení posádky, aby byly strany v lodi vyrovnané. Jednoduše všichni udělali  vzhledem k  našim možnostem pro dobrý výsledek maximum a celá posádka cítila, že by to tak mohlo dopadnout.

          Pro Perun to není jenom sportovní záležitost, ale i zajímavá společenská akce. V pátek si většina vzala dovolenou a od časného rána se stavěli tři mola pro nalodění. Zázemí pro Perun a jejich příznivce vyrostlo opět pod hrází a všichni nám ho mohli jenom závidět. Stany, elektrická přípojka, výčep, lednička a samozřejmě kotlík s veškerým příslušenstvím na přípravu dobrot pro naše žaludky. Zatím co my jsme mohli být sami se sebou spokojeni na pláži Dářka panoval zmatek. Totálně přeplněné Dářko, diváci se motali mezi posádkami, dokonce vstupovali na mola, která už i tak byla přetížená a ještě překáželi při nalodění a vylodění. Nefungovala komunikace mezi jednotlivými protagonisty a hlavně chyběla taková ta zdravá nálada jako v předchozích ročnících.

          K závodu. Trasa byla vytyčena z prostřed Dářka směrem na pláž. Pro diváky to byl sice horší výhled, ale pro posádky záruka regulérnosti co se týče hloubky vody, to by v zátoce nebylo. Součastně závodilo na trati 6 lodí. Perun byl pro první rozjížďku nalosován do třetí dráhy. Jízdu jsme zvládli na výbornou jasně první s čtvrtým nejlepším časem celkově mezi amatéry a s nepatrnou ztrátou na nejlepší posádku. Vyhnuli jsme se tak čtvrtfinálovým bojům a rovnou postoupili do semifinále. Nato naše posádka čekala dlouhých 6 hodin (další nedoraz pořadatelů). Na semifinálovou rozjížďku se chopil kormidla Čáp a vyrazili jsme na start. Jenže pak se stalo něco nepochopitelného. V době kdy měli všichni připraveni pádla ke startu zahlásil kretén a startér v jedné osobě – loď číslo pět musí couvnout. Začali jsme tedy couvat a  v ten moment bylo odstartováno. My absolutně nepřipraveni a loď se pohybovala opačným směrem než-li je cíl.Šašek který to odstartoval daroval našim soupeřům víc než desetimetrový náskok a ten se na tak krátké trati těžko dotahuje. Do cíle jsme dojeli poslední a to nás vyřadilo z hlavního finále a poslalo do rozjížďky o 13 až 18 místo. V cíli bylo na naší lodi absolutní ticho. Zavládlo zklamání ze zpackaného závodu vinou někoho ,koho jsme ani neznali. Poslední jízdu jsme nejeli o medaile nýbrž o čest a až o 13 místo. Kormidloval opět Čáp a my brali za pádla ze všech sil a navíc vyhecovaní předchozí křivdou. Naše loď dojela ve třetím finále jako první, tedy 13 celkově. Při oficiálním vyhlášení se Perun posunul ještě o dvě příčky dopředu (asi díky nějaké diskvalifikaci) na 11 místo. Slušný výsledek, ale v tomto závodě bylo rozhodně na lepší umístění. Snad to vyjde příště, pokud na startu nebude kopyto, které nás zařízne.

Perun s vámi DRACI 

Perun Hluboká na Mistrovství Světa dračích lodí v Račicích

        Po závodě na Velkém Dářku za námi přišel Petr Čáp Procházka a pozval nás na vložený závod pro firemní a fun týmy přímo v době mistrovství světa.Kdo by odmítnul takovouto nabídku s možností zazávodit si s nejlepšími závodníky České Republiky .

         Závod se jel na 2x 500m a v lodi museli být minimálně 4 pádlující ženy. Vzhledem k nabídnutému programu M.S nebyli umožněny žádné tréninkové jízdy. Perun měl v posádce 6 nováčků a neměli jsme šanci doladit frekvenci pádlování a vyvážení lodi. Do obou rozjížďkových jízd k nám byli přiřazeni Štětí, Děčín, Lovosice a Dračice, které dostali stejné pozvání od Petra jako Perun. První rozjížďku jsme zajeli za 2:26.13 a zařadili se tak na 24 pozici. Druhou jízdu se nám podařilo dobře rozjet, ale závěr trati jsme nezvládli technicky a s časem 2:26.63 klesli na 27. místo.

         Každopádně to pro nás byl velký zážitek, nakouknout do takovýchto závodů. Střídat se na molech s reprezentacemi z celého světa,vidět v akci ty nejlepší a zapádlovat si ve stejných lodích a na stejné trati. Protože tento závod byl vložen do mistrovství světa poprvé, momentálně Perun Hluboká figuruje na 27. místě v této kategorii v tabulkách mistrovství světa. Berme to z nadsázkou, ale historie se neptá jak jsme se tam dostali.